Pixas' Adventures

Rano jsme vstavali brzo, ikdyz pro me je to dost jedno, ja uz jsem pred sedmou vzhuru vlastne vzdycky, takze to moc neresim. Pobalili jsme se zaplatili za ubytovani a sli jsme cekat ven pred casu na taxi colectivo. Kubanci za chvili prijeli, jen na nas nalehali at dalsim spolucestujicim nerikame za kolik tu cestu mame (7CUC na osobu), na coz jsme nezucastnene kejvli, pac nas nenapadlo, ze by si to pripadni spolucestujici zjistoval. Bohuzel to byla prvni vec, kterou mladej nemec udelal, kdyz nastoupil k nam do auta. Nejdriv nam prozradil svoji jizdu, ktera byla za 18 cuc na cez jsme na nej zacli prikivovat, ze to mame taky za tu samou cenu, pac s takovym rozdilem by se tam s nima hadal asi az do ted a hlavne, pokud si dohodne takovou cenu a prijde mu normalni, tak mu to pro priste asi stejnak moc nepomuze. Cesta utekla celkem rychle a asi za hodinu jsme byli na miste. Nemec vystoupil u autobusaku a my se nechali zavest nekam dal do centra. Po vystupu z taxiku opet nastalo

Rano jsme se probudili v nasi kobce bez oken, hodili jsme sprchu a snedli susenky, ktere jsme ukoristili minulej den v krame. Hlavnim chodem pak byla nekolik dni stara houska, kterou jsme uz chvili vozili v krosne spolecne s marmeladickama ukoristnejma z minule Casy particular. Po snidani jsme se vydali na kafe a zacli jsme poptavat nas vylet na vodopady El Nicho. Cestou na kafe jsme narazili na mistniho kseftare, kterej mel prej brachu v ČR a pres nej jsme dohodli nakonec nas vylet k vodopadum za 15 CUC na osobu. Taxikarovi se moc nechtelo, ale protoze vsichni drzeli cenu 35CUC, ale diky nasemu kseftari nakonec na 15 CUC kejvnul. Po placnuti si rukou jsme nakoupili jen vody na cestu, dali jsme si kafe a vyrazili jsme k vodopadum. Jeli jsme starym zigulem, takze se nam vratily vzpominky na detstvi a auta nasich dedu a octu. Cesta netrvala autem vic jak hodinu, ikdyz pro zigula bylo utrpeni jet naprikalad do kopce, kdy motor totalne nezvladal, nebo naopak z kopce, kdy ridic