Pixas' Adventures

Rano me zase probudili streva a tak jsme byl na sraz na snidani pripravenej uz celkem brzo :D (sraz jsme dohodli vecer na pivu, nez jsme sli spat). Na sraz, ale klasicky vsichni prisli pozde a nez jsme nasli misto, kde se nasnidame, tak uz jsme meli tak 20 minut do domluveneho odjezdu. Pac jsme chteli v 8:30 odjet taxikem na letiste. Nez nam udelali snidani, tak jsme ztratili dalsich deset minut a tak jsme se najedli celkem kvapem. Po snidani jsme si vyzvedli bagaz a s recepcni z hotelu Muffa a Kristyny jsme sli na hlavni ulici, kde nam pani mela stopnout taxi a domluvit cenu az na letiste za 160Kc. Nejdriv jsme se ale rozloucili s Kristynou, jelikoz ta tam jeste zustavala, protoze ji spoj do Quataru letel az nekdy vecer. Po rozlucce jsme se uz nasadlili do taga a vydali se na letiste. Taxikari jsme nedokazali vyvratit, ze nejsme Nemci, ale Češi a tak nam furt ukazoval nemecka auta na ulici a rikal, ze jsou nejlepsi na svete a ze Nemecko je "good" atd. Pak uz nas taxikar

Rano me zase probudily strevni potize, ale aspon jsem se stihl vklidu osprchovat a vycistit si zuby, nez Misu probudilo vedro v pokoji. Asi na 10 hodinu jsme meli sraz s Muffem a Kristynou a sli jsme spolecne na snidani. Snidane byla dobra, ikdyz se zase jednalo o vajecnou omeletu s bagetou. Saigon je ponekud drazsi mesto, takze snidane stala asi 60 Kč. Ranní pouliční menu Po snidani jsme se chteli vydat do mesta, ale holky si vzpomely, ze chteji poslat jeste pohledy co maji na pokoji a tak jsme se vratili k hotelum. Po opetovnem srazu jsme se konecne vydali do mesta. Bylo strasne vedro a tak jsem byl za chvili uplne mokrej. Plus jsem byl nejak unavenej a tak jsem byl rad, ze jsme toho dneska moc v planu nemeli. Jako prvni jsme videli nekolik parku, kteryma jsme prochazeli cestou do muzea Valky. Parky zde maji opravdu pekne a prostorne a lide v nich cvici a odpocivaji. Jsou to vitane oazy klidu a stinu v tomto velkem rozehratem kotli jmenem Saigon. Kazdopadne na prvni pohled je

Rano jsme vstali na 7 jelikoz pro nas mel na pul osmou prijet autobus, kterym jsme meli dve hodiny jet k lodi na Mekongu, po kterem jsme se meli plavit 5 hodin k Saigonu a pak 3 hodiny jet busem do Saigonu. Snidani jsme skoro nestihli dojist, jelikoz minibus prijel hodne brzo. Pak jsme popojeli kamsi po Phonm Phenu, kde po nas chteli videt pasy a pak jsme se vydali konecne na cestu. Ta byla zajimava, takze jsme si ze zacatku nevsimli, ze jedem uz vic jak dve hodiny, nakonec jsme jeli asi 3 a pul hodinu a to uz nam pak doslo, ze nas vezou rovnou k hranicim, takze po lodi pojedeme az ve Vietnamu. Domy na kůlech v rybáŕské vesnici u Mekongu - Kambodža Po kambodzske hranicni kontrole (vypadl proud, takze celnici bylu bezradni - tohle se nam v Kambodze stalo za tri dny trikrat) jsme nastoupili na lod, ve ktere jsme zjistili, ze se jedna nejspise o "speedboat", se kterou usek ujedeme rychleji (tuto lod nam nabizeli puvodne za dvojnasobnou cenu, ale chteli jsme si uzit Meko

Tak cesta "divno busem" netrvala 6 hodin, ale asi 9. Autobus stavel kazdou chvili na zachod a vubec, tahlo se to jak smrad. Kdyz uz zastavil na zachod, tak jen v poli, takze pro holky to byla lahudka. Plus tam byla takova pekelna klimatizace, ktera foukala hodne vlhkej vzduch. Me foukala jen na urcite casti tela, takze jsem mel v noci pocit, ze se potim a mrznu zaroven. Plus clovek z onoho pololehu sklouzaval do podrepu, takze jsem se nekolikrat probudil s nutkavou potrebou si natahnout nohy. Po vystupu z autobusu jsme se nechali za 4$ odvezt TukTukem k nasemu hotelu, ktery jsme si rezevovali dopredu pres internet po zkusenosti ze Siem Reap, kde jsme hledali hotel hodne dlouho. V hotelu jsme si dosli na zachod a me dohnala sracka, ktera me provazi od te doby zatim furt, ale trochu si myslim, ze to mam z te klimatizace, vedra a nevyspalosti, pac jsem jedl to co ostatni a jim nic neni. No kazdopadne jsem se nadopoval Ercefurylem a vyrazili jsme na snidani, jelikoz nase poko

Dneka rano jsme puvodne premysleli, ze vstanem ve 4:30 a pojedem se podivat na Ankorg Wat pri usvitu, misto toho holky nakonec prosadily, ze pojedem pozdeji, a tak jsme se s ridicem domluvili na 9:30. Uz u snidane se vsak obejvily komenty, ze jsme to meli nechat na 10 hodinu. Po snidani (opet v "Khmer taste") jsme se vydali opetovne na cestu ke kasam s listkama, kde jsme zaplatili a vyfotili se na novou vstupenku. Pak jsme jiz nabrali smer na dva chramy, ktere byly take zarostle "dzungli". A opet byly oba pekne. Mnichove a policajt Angkor - sochy U druheho chramu, ktery se jmenoval Preah Khan jsme se meli s ridicem sejit u jineho vychodu, nez nas vylozil. Chramy maji povetsinou od 2-4 vychodu, kazdy byva uprostred zdi na jinou svetovou stranu. Muff s Kristynou se nam v chramu ztratili, a tak jsme se prosli az na konec, kde jsme se optali jaka brana pred nami lezi, a dotazana pani prodavacka nas utvrdila, ze je to nami hledany severni vchod. Nicmene

V noci jsem klasicky reguloval klimatizaci, jelikoz to vzdycky clovek prepali a za par hodin je zima. Vstavali jsme na 7 hodinu jelikoz v 8 nas mel vyzvednout nas domluveny Tuk Tuk. Tuk Tuk je opravdu vyuzivany pojem a v Asii a hlavne v Kabodze znamena motorku, ktera za sebou tahne "trakar" na dvou kolech, ktery ma dve sedacky, na ktere se nastesi vejdou 4 Evropani. Na snidadni jsme skoncili ve zminovane kmerske restaraci "Khmer taste". Snidane byla super, tedy aspon z naseho pohledu, jelikoz ve Vietnamu si date bagetu (diky bohu za Francouze) napriklad se syrem, ale za maslo, nebo marmeladu musite zaplatit dalsi penize. Tady jsme ale za 2$ dostali vsechno - omeletu, sunku, maslo a marmeladu s bagetou, takze jsme se citili jako kralove. Po snidani jsme skakli zpet na hotel, kde na nas cekal nas ridic s Tuk Tukem. Byl to bratr toho capka, se kterym jsme to dohadovali vcera v noci, coz nas nejdriv mrzelo, pac ten se kterym jsme to dohadovali umel dobre anglicky,